Lys van syfers in verskeie tale

in Wikipedia, die vrye ensiklopedie

Die onderstaande tabelle lys die name en simbole vir die syfers 0 tot 10 in verskeie tale en skryfstelsels van die wêreld. Waar dit moontlik is, word elke taal op sy eie skryfwyse uitgedruk,waarnaas 'n Latynse oorvertaling volg, tesame met ander skryfwyses waar nodig.

Ou Wêreldse taalfamilies[wysig | wysig bron]

Afro-Asiatiese tale[wysig | wysig bron]

Semitiese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Oos-Semitiese tale (Semities) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Akkadies ištēn šena šalaš erbe ḥamiš šiššu sebe samāne tiše ešer
Etiopiese tale (Semities) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Amharies ባዶ
bado
አንድ
and
ሁለት
hulät
ሦስት
sost
አራት
arat
አምስት
amməst
ስድስት
səddəst
ሰባት
säbat
ስምንት
səmmənt
ዘጠኝ
zäṭäñ
አሥር
asər
Arabiese tale (Semities) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Arabies1 ٠
صِفْر
ṣifr
١
واحِد
wāḥid
٢
اِثنان
ʼiṯnān
٣
ثَلاثة
ṯalāṯä
٤
أرْبَعَة
ʼarbaʿä
٥
خَمْسة
ḫamsä
٦
سِتَّة
sittä
٧
سَبْعَة
sabʿä
٨
ثَمانِية
ṯamāniyä
٩
تِسْعة
tisʿä
١٠
عَشَرة
ʿašarä
Algerynse Arabies واحد
wāḥed
زوج
zūǧ
ثلاثة
ṯlāṯä
ربعة
rabʿä
خمسة
ḫamsä
ستّة
sittä
سبعة
sebʿä
ثمانية
ṯmānyä
تسعة
tisʿä
عشرة
ʿašrä
Sipries-Maronitiese Arabies آخن
ʼēḫen
خنين
ḫnayn
تلاخة
tlāḫë
أربع
ʼarbaʿ
خمسة
ḫamsï
سيتّة
sīttë
سابع
sābaʿ
خمانية
ḫmēnyë
تيسعة
tīsʿä
عاشرة
ʿāšrä
Egiptiese Arabies واحد
wāḥid
إتنين
ʼitnēn
تلاتة
talātä
أربعة
ʼarabaʿä
خمسة
ḫamsä
ستّة
sittä
سبعة
sabʿä
تمانية
tamānyä
تسعة
tisʿä
عشرة
ʿašarä
Libanese Arabies واحد
wāḥad
تنين
tnēn
تلاتة
tlētï
أربعة
ʼarbʿä
خمسة
ḫamsï
ستّة
settï
سبعة
sabʿä
تمانة
tmēnï
تسعة
tesʿä
عشرة
ʿašrä
Irakkese Arabies واحد
wāḥid
ثناين
ṯinayn
ثلاثة
ṯilāṯä
أربعة
ʼarbʿä
خمسة
ḫamsä
ستّة
sittä
سبعة
sabʿä
ثمانية
ṯimānyä
تسعة
tisʿä
عشرة
ʿašrä
Marokkaanse Arabies واحد
wāḥed
جوج
ǧūǧ
تلاتة
tlātä
ربعة
rebʿä
خمسة
ḫemsä
ستّة
settä
سبعة
sebʿä
تمنية
tmenyä
تسعود
tesʿūd
عشرة
ʿašarä
Najdi Arabies واحد
wāḥid
إتنين
ʼitnīn
تلاتة
talātä
أربعة
ʼarbaʿä
خمسة
ḫamsä
ستّة
sittä
سبعة
sabʿä
تمنية
tamanyä
تسعة
tisʿä
عشرة
ʿašarä
Siriese Arabies واحد
wāḥed
تنين
tnēn
تلاتة
tlātë
ربعة
ʼarbʿä
خمسة
ḫamsë
ستّة
səttë
سبعة
sabʿä
تمانة
tmānë
تسعة
tesʿä
عشرة
ʿašarä
Jemenitiese Arabies واحد
wāḥid
إثنين
ʼiṯnayn
ثلاثة
ṯalāṯë
أربعة
ʼarbaʿä
خمسة
ḫamsë
ستّح
sitteḥ
سبعة
sabʿä
ثمانية
ṯamāniyë
تسعة
tisʿä
عشرة
ʿašarä
Maltees xejn wieħed tnejn tlieta erbgħa ħamsa sitta sebgħa tmienja disgħa għaxra
Kanaänitiese tale (Semities) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Bybelse Hebreeus (v)
(m)
אֶ֫פֶס אַחַת
אֶחָד
שְׁתַּ֫יִם
שְׁנַ֫יִם
שָׁלֹושׁ
שְׁלֹושָׁה
אַרְבַּע
אַרְבָּעָה
חָמֵשׁ
חֲמִשָּׁה
שֵׁשׁ
שִׁשָּׁה
שֶׁ֫בַע
שִׁבְעָה
שְׁמֹונֶה
שְׁמֹונָה
תֵּ֫שַׁע
תִּשְׁעָה
עֶ֫שֶׂר
עֲשָׂרָה
Hebreeus אפס אחת
אחד
שתיים
שניים
שלוש
שלושה
ארבע
ארבעה
חמש
חמישה
שש
שישה
שבע
שבעה
שמונה
שמונה
תשע
תשעה
עשר
עשרה
Tiberiese Hebreeus ʼẹṗes ʼạḥạṯ
ʼẹḥāḏ
eštạyim
ešnạyim
šālōš
šəlōšā
ʼarbạʻ
ʼarbāʻā
ḥāmēš
ḥamiššā
šēš
šiššā
šẹḇaʻ
šiḇʻā
šəmōnẹ
šəmōnā
tēšaʻ
tišʻā
ʻẹśer
ʻaśārā
Jemenitiese Hebreeus ʼāfas ʼāḥāṯ
ʼāḥōḏ
štāyim
šnāyim
šōlȫš
šalȫšō
ʼarbāʻ
ʼarbōʻō
ḥōmēš
ḥamiššō
šēš
šiššō
šāvaʻ
šivʻō
šamȫnā
šamȫnō
tēšaʻ
tišʻō
ʻāśar
ʻaśōrō
Ashkenazi Hebreeus (liturgies) éfes achas
echod
shtáyim
shnáyim
sholoish
shloisho
arba
arbo·o
chomeish
chamisho
sheish
shisho
shéva
shiv·o
shmoine
shmoino
téisha
tish·o
éser
asoro
Akademiese Hebreeus (1953) éfes aẖat
eẖad
shtáyim
shnáyim
shalosh
shelosha
arbaʻ
arbaʻa
ẖamesh
ẖamisha
shesh
shisha
shévaʻ
shivʻa
shemone
shemona
téshaʻ
tishʻa
ʻéser
ʻasara
Akademiese Hebreeus (2006) éfes aẖat
eẖad
shtáyim
shnáyim
shalosh
shlosha
arba
arba'a
ẖamesh
ẖamisha
shesh
shisha
shéva
shiv'a
shmone
shmona
tésha
tish'a
éser
asara
Egiptiese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Middel-Egipties   wˁ(yw) śnw(y) ḫmt(w) fdw dỉw śrśw/śỉśw śfḫ(w) ḫmn(w) pśḏ(w) mḏ(w)
Laat-Egipties   wéʕe snéwe xámtʰe ftáw tíw sáw sáfxe xmáne pʰsíte múte
Chadiese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Hausa   daya biyu uku hudu biyar shida bokwai takwas tara goma

Austroasiatiese tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Khmer សូន្យ
soun
មួយ
muəj
ពីរ
piː(pɨl)
បី
ɓəj
បួន
ɓuən
ប្រាំ
pram
ប្រាំមួយ
pram muəj
ប្រាំពីរ
pram piː (pram pɨl)
ប្រាំបី
pram ɓəj
ប្រាំបួន
pram ɓuən
ដប់
ɗɑp
Sjinees-Viëtnamees nhất nhị tam tứ ngũ lục thất bát cửu thập
Viëtnamees số không / zêrô một hai ba bốn năm sáu bảy tám chín mười / chục

Austronesiese tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Acehnees sifar sa duwa lhee peut limong nam tujoh lapan sikureung siploh
Balinees besik due telu papat lime nenem pitu kutus sie dase
Bataknees sada dua tolu opat lima onom pitu ualu sia sampulu
Benuaq erai duaq toluu opaat limaq jawat turu walo sie sepuluh
Buginees ceddi dua tellu empa lima enneng pitu arua asera seppulo
Bugis ceddi dua tellu eppa lima ennang pitu arwa asera seppulo
Cebuano wala
sero
usa duha tulo upat lima unom pito walo siyam napulo
pulo
Galelarees moi sinoto saange iha motoha butanga tumding tupaange sio mogiowo
Hiligaynon wala
sero
isa duha tatlo apat lima anum pito walo siyam pulo
Ilokano ibbong
awan
sero
maysa dua tallo uppat lima innem pito walo siam sangapulo
Indonesies kosong
nol
satu dua tiga empat lima enam tujuh delapan sembilan sepuluh
Javaans (krama) setunggal kalih tiga sekawan gangsal enem pitu wolu sanga sedasa
Javaans (ngoko) siji loro telu papat lima enem pitu wolu sanga sepuluh
Lani ambiret bire kenagandak beredak-beredak penok liginik
Malagassies aotra isa
iray
roa telo efatra dimy enina fito valo sivy folo
Maleis kosong
sifar
satu dua tiga empat lima enam tujuh lapan sembilan sepuluh
Minang cio duo tigo ampe limo anam tujuah lapan sambilan sapuluah
Sangirees sembau darua tatelu epa lima eneng pitu walu sio mapulo
Sasak sekek due telo empat lime enam pituk baluk siwak sepulu
Soendanees hiji dua tilu opat lima genep tujuh dalapan salapan sapuluh
Tagalog wala
sero
isá dalawá tatló apat limá anim pitó waló siyám sampû
Toba Batak sada dua tolu opat lima onom pitu walu sia sappulu
Waray-Waray waray
sero
usá duhá tuló upat limá unóm pitó waló siyám napúlò
Oseaniese tale (Austronesies) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Drehu caas luetr könitr eketr tripi ca ngömen lue ngömen kôni ngömen eke ngömen lue pi ngömen
Oos-Timorees zero
nol
ida rua tolu hat lima nen hitu ualu sia sanulu
Fidjiaans saiva dua rua tolu vaa lima ono vitu walu ciwa tini
Hawais ole kahi lua kolu lima ono hiku walu iwa 'umi
Maori tahi rua toru whā rima ono whitu waru iwa tekau
Marquesaans (Noord) tahi ua to'ū 'ima ono hitu va'u hiva 'onohu'u
Marshalleilands[1] juon ruo jilu emän ļalem jiljino jimjuon ralitök ratimjuon joñoul
Nengone dekosa sa rewe tini ece sedong sedong ne sa sedorew sedotin sedoec ruenin
Niuean nakai taha ua tolu fa lima ono fitu valu hiva hogofulu
Rapanui 'e-tahi
ka-tahi
'e-rua
ka-rua
'e-toru
ka-toru
'e-hā
ka-hā
'e-rima
ka-rima
'e-ono
ka-ono
'e-hitu
ka-hitu
'e-va'u
ka-va'u
'e-iva
ka-iva
'e-angahuru
ka-angahuru
Rarotongse Maori kare ta'i rua toru rima ono 'itu varu iva nga'uru
Rotuman ta rua folu hake lima ono hifu vạlu siva saghulu
Samoaans o tasi lua tolu fa lima ono fitu valu iva sefulu
Tahitiaans hō'ē
tahi
piti toru maha pae ōno hitu va'u iva ho'e 'ahuru
Tongaans noa taha ua tolu fa nima ono fitu valu hiva hongofulu
taha noa
Tuvaluaans tahi
tasi
lua tolu fa lima ono fitu valu iva sefulu

Koukasiese tale (Noordoostelik)[wysig | wysig bron]

Dagestaniese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Avar ноль
nol'
цо
co
кIиго
kʼigo
лъабго
łabgo
ункъо
unqʼo
щуго
ššugo
анлъго
anłgo
анкьго
anƛʼgo
микьго
miƛʼgo
ичIго
ičʼgo
анцIго
ancʼgo
Bezhta нол
nol
гьонс
hõs
къона
qʼona
лъана
łana
оьнкъоьнаь
ö̃qʼönä
лъина
łina
илъна
iłna
алIна
aƛna
белIна
beƛna
аьчIена
äčʼena
ацIона
acʼona
Dargin (Gubden) секІал агар, нол
sek’al agar, nol
ца
ca
кІел
k’el
хІябал
ħaˤbal
авъал
awʔal
шуел
šuyel
урегал
uregal
ерхІел
yerħel
гехІел
geħel
урчІемал
urč’emal
ецІал
yec’al
Dargin (Mekegi) нул
nul
ца
ca
кІвел
k’ʷel
хІябал
ħaˤbal
авъал
awʔal
швел
šʷel
урегал
uregal
йерхІел
yerħel
гахІел
gaħel
урчІемал
urč’emal
йецІал
yec’al
Dargin (Usisha) нуль
nulʲ
ца
ca
кІел
k’el
гІябал
ʕaˤbal
агъал
aɣal
хьал
x̌al
уреккал
urek̄al
йарал
yaral
ккехІел
k̄eħel
урчІемал
urč’emal
йецІал
yec’al
Hunzib гьынс
hə̃s
къану
qʼanu
лъана
łana
окъен
oqʼen
лъино
łino
илъно
iłno
алIно
aƛno
белIно
beƛno
учIин
učʼin
ацIын
acʼən
Tsez сис
sis
къаIно
qʼˁano
лъоIно
łˁono
уйно
uyno
лъено
łeno
илъно
iłno
оIлIно
ˁoƛno
билIно
biƛno
очIчIино
očʼčʼino
оцIцIино
ocʼcʼino
Nakh tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Bats цхьа
cħa
ши
ši
кхо
qo
дIивъ
dˤiv'
пхи
pxi
етх
yetx
ворлъ
vorł
барлъ
barł
исс
iss
итIтI
itt
Chechen нул
nul
цхьаъ
cẋaj
шиъ
şij
кхоъ
qoj
диъ
dij
пхиъ
pxij
йалх
yalx
ворхI
vorh
бархI
barh
исс
iss
итт
itt

Koukasiese tale (Noordwestelik)[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Abkhaz акы
akʼə
ҩба
ɥəba
хҧа
χpa
ҧшьба
pʃba
хуба
χʷba
фба
fba
бжьба
bʒba
ааба
aːba
жәба
ʒʷba
жәаба
ʒʷaba
Abaza закIы
zakʼə
гIвба
ʕʷəbɑ
хпа
χpɑ
пщба
pʃbɑ
хвба
χʷbɑ
цба
t͡sbɑ
бжьба
bʒbɑ
агIба
aʕba
жвба
ʒʷba
жваба
ʒʷaba
Adyghe зиI
zjəʔ
зы
тIу
tʷʼə
щы
ʃə
плIы
pɬʼə
тху
txʷə
хы
блы
bɮə
ий
jəj
бгъу
bʁʷə
пшIы
pɕʼə
Kabardiaans зыри
zərjə
зы
тIу
tʼəw
щы
ɕə
плIы
pɬʼə
тху
txʷə
хы
блы
bɮə
и
бгъу
bʁʷə
пщIы
pɕʼə
Kabardiaans (Temirgoi streektaal) зы
тIу
tʷʼə
щы
ʃə
пIлIы
pʼɬʼə
тфы
tfə
хы
блы
bɮə
и
бгъу
bʁʷə
пIшIы
pʼɕʼə
Ubykh za tʼqʷʼa ɕa pʼɬʼə ʃxə blə ʁʷa bʁʲə ʒʷə

Koukasiese tale (Suid)[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Georgies ნული
nuli
ერთი
erti
ორი
ori
სამი
sami
ოთხი
otxi
ხუთი
xuti
ექვსი
ekvsi
შვიდი
švidi
რვა
rva
ცხრა
cxra
ათი
ati
Oud-Georgies ႤႰႧႨ
erti
ႭႰႨ
ori
ႱႠႫႨ
sami
ႭႧႾႨ
otxi
ႾႳႧႨ
xuti
ႤႵႥႱႨ
ekwsi
ႸႥႨႣႨ
šwidi
ႰႥႠჂ
rvaj
ႺႾႰႠჂ
cxraj
ႠႧႨ
ati
Laz არ
ar
ჟურ/ჯურ
žur/ǯur
სუმ
sum
ოთხ
otx
ხუთ
xut
ანსი/აში
ansi/aši
შქ(ვ)ით
šk(v)it
ოვრო
ovro
ცხო(ვ)რო
cxo(v)ro
ვით
vit
Mingreliaans ართი/აკა
arti/akʼa
ჟირი
žiri
სუმი
sumi
ოთხი/ანთხი
otxi/antxi
ხუთი
xuti
ამშვი
amšvi
შქვითი
škviti
(ბ)რუო
(b)ruo
ჩხორო
čxoro
ვითი
viti
Svan ეშხუ
ešxu
ჲორი/ჲერუ/ჲერბი
jori/jeru/jerbi
სემი
sami
(ვ)ოშთხვ
(w)oštxw
ვოხვიშდ/ვოხუშდ
woxwišd/woxušd
უსგვა/უსკვა
usgwa/uskʼwa
იშგვიდ/იშკვიდ
išgwid/iškʼwid
არა
ara
ჩხარა
čxara
ჲეშდ
ješd

Chukotko-Kamchatkaanse tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Alutor hennan ngita-q ngerù-qqe ngerà-qqe, mellengina hennanmet-legen ngeyamet-legen amngeyoot-kin qonacgen-kin menget-kina
Chukchi ynnen ñireq ñyroq ñyraq mytlyñyn ynnanmytlyñyn ñer'amytlyñyn amñyrootken qonacgynken myngytken
Korjak ennen ngicce-q ngeyo-q ngeya-q mellengena ennenmet-lengen ngey'amet-lengen amngeyoot-ken qonacgen-ken menget-kena
Palan hennen ngeta-q ngrù-qqa ngrà-qqa, mellengena hennenmet-legen ngeyamet-legen amngeyoot-ken qonacgen-ken menget-kena
Itelmen tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Itelmen ӄниӈ
°qniŋ
[qʷnʷʏŋʷ]
касх̡
kash
[kɑɕχ]
ч'оӄ
ç'oq
[t͡ʃʼɔq]
ч'аӄ
ç'aq
[t͡ʃʼɑq]
кувумнук
kuwumnuk
[ˈkʷuβumnʷuk]
кэлвук
kelwuk
[ˈkɛlβuk]
этуктунук
etuktunuk
[ˈɛtʷuktʷunʷuk]
чо'октунук
ço'oktunuk
[ˈt͡ʃɔʔɔktʷunʷuk]
ча'актанак
ça'aktanak
[ˈt͡ʃɑʔɑktanɑk]
товасса
towassa
[ˈtʷoβasːa]
Wes-Itelmen knɨn kasx choŭ-k cha-k kugum-nuk keĺkug 'et-utk-tunuk cho-'ok-tunuk cha-'ak-tanak žužad
Suid-Itelmen dizk kaz/ka'as chak cha'ak ko'om-nak kilko̯ak 'ita-'a-tuk chu-ku-tuk cha-'ak-tak kumx-tuka

Dravidiese tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Kanarees ಸೊನ್ನೆ
sonne
ಒಂದು
ondu
ಎರಡು
eradu
ಮೂರು
mūru
ನಾಲ್ಕು
nālku
ಐದು
aidu
ಆರು
āru
ಏಳು
ēLu
ಎಂಟು
entu
ಒಂಭತ್ತು
ombhattu
ಹತ್ತು
hattu
Malajalam പൂജ്യം
pūjyam
ഒന്നു
onnu
രണ്ടു
raṇṭu
മൂന്നു
mūnnu
നാലു
nālu
അഞ്ചു
añcu
ആറു
āṟu
ഏഴു
ēḻu
എട്ടു
eṭṭu
ഒന്പതു
onpatu
പത്തു
pattu
Tamil suzhiyam
pūjyam
ஒன்று
oṉṟu
இரண்டு
irandu
மூன்று
mūṉṟu
நரன்கு
nāṉku
ஐந்து
aintu
ஆறு
āṟu
ஏமு
ēḻu
எட்டு
eṯṯu
ஒன்பது
oṉpatu
பத்து
pattu
Teloegoe ಸೊನ್ನೆ
sunna
ఒకటి
okati
రెండు
rendu
మూడు
mūḏu
నాలుగు
nālugu
ఐదు
aidu
ఆరు
āru
ఏడు
ēdu
ఎనిమిది
enimidi
తొమ్మిది
tommidi
పది
padi

Indo-Europese (Ariese) tale[wysig | wysig bron]

Proto-Indo-Europees *oinos/*oiwos
/*oikos/*sems
*duwou *treies *kʷetwores *penkʷe *s(w)eḱs *septṃ *oḱtou *newṇ *deḱṃt
Keltiese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Gallies oino do tri petor pempe suekos sextam oxtu nau decam
Bretoniese Tale (Kelties) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Oud-Bretons un dou/dau tri petguar pemp hue seith/seidth eith nau dec
Bretons mann unan daou (m)
div (v)
tri (m)
teir (v)
pevar (m)
peder (v)
pemp c’hwec’h seizh eizh nav deg
Laat-Kornies idn/ônen deu/deau trŷ/trei pajer/padzhar pemp wheh seyth eyth/eath now/naw deg/dêag
Verenigde Kornies[2] man onan (m)
unn (v)
dew (m)
diw (v)
tri (m)
teyr (v)
peswar (m)
peder (v)
pymp hwegh seyth eth naw deg
Oud-Wallies un dou/deu tri petwar pimp chwech seyth oith naw dec
Wallies dim un dau (m)
dwy (v)
tri (m)
tair (v)
pedwar (m) pedair (v) pump chwech saith wyth naw deg
Goideliese tale (Kelties) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Iers náid aon

trí
ceathair
cúig

seacht ocht
naoi
deich
Manx neunhee nane jees tree kiare queig shey shiaght hoght nuy jeih
Skots-Gaelies neoni aon dhà trì ceithir còig sia seachd ochd naoi deich
Germaanse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Proto-Germaans *ainaz *twa *þrijiz *fidwōriz *fimfi *sehs *sibun *ahtō *niwun *tehun
Oos-Germaanse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Goties * in die Latynse alfabet: ains twai þreis fidwor fimf saíhs sibun ahtau niun taíhun
Krim-Goties * in die Latynse alfabet: ene tua tria fyder fyuf seis sevene athe nyne thiine
Wes-Germaanse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Ingwaeoonse tale (Wes-Germaans) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Oud-Engels an
ān [ɑːn]
tƿa
twā [twɑː]
þri
þrī [θriː]
feoƿer
fēower [feː͡ower]
fif
fīf [fiːf]
sex
sex [seks]
seofon
seofon [se͡ovon]
eahta
eahta [æ͡ɑxta]
niȝon
niġon [nijon]
tien
tīen [tiː͡yn]
Kentse Oud-Engels án twá þrío fíower fíf/víf siox siofun eahta niogan/neogan tén/téon
Northumbriese Oud-Engels án twá þrío fíower fíf sex seofu/siofu æhto níone tén/téo/téa
Middelengels ón twó thréo fower/foure fyve syxe seovene eyghte nyne/nighen tene
Chauceriaanse Middelengels oon two thré fowre five syxe/sexe sevene eighte nyne ten
Yola oane twye dhree vowér veeve zeese zebbem ayght neene dhen
Skots nocht ane twa three fower five sax seiven aicht nine ten
Engels zero / nil / nought one two three four five six seven eight nine ten
Oud-Fries en twe thre fiuwer fif sex sigun achta nigun tian
Wes-Fries nul ien twa trije fjouwer fiif seis sân acht njoggen tsien
Saterland-Fries aan twæi træi fjauer fieuw sæks sogen oachte njugen tjoon
Nederfrankiese tale (Wes-Germaans) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Afrikaans nul een twee drie vier vyf ses sewe agt nege tien
Nederlands nul één twee drie vier vijf zes zeven acht negen tien
Wes-Vlaams ièn twiè drie viere vuvve zèsse zēvne achte nēgne tiene
Limburgs nöl ein twie drie veer vief zès zeve ach neuge teen
Platduits null een twee dree veer fiev söss söven acht negen tien
Plautdietsch een twee dree fea fief sass säwen acht näajen tian
Noordelike Neder-Saksies een twee dree veer fief söß söven acht negen teihn
Duits null eins zwei, zwo drei vier fünf sechs sieben acht neun zehn
Jiddisj אײנס
eyns
צװײ
tsvey
דרײ
drey
פֿיר
fir
פֿינף
finf
זעכס
zeks
זיבן
zibn
אכט
akht
נײן
neyn
צען
tsen
Pennsilvaniese Duits eens zwee drei vier fimf sex siwwe acht nein/neine zeh
Luxemburgs eent zwee dräi véier fënnef sechs siwen aacht néng zéng
Pfaelzisch oans zwoa drei viare fümpfe sex siem/sibm åchde nein zehn/zéchen
Silesiese Duits ans zwie drei vier fümf sechs siewa/sieba acht nåin zeha
Beierse Taal null/nui oàns zwoà drei viàr(è) fümf(è) sêks(è) siem(è) åcht(è) nein(è) zêhn(è)
Kimbries òan zbeen drai viar vüf sèks siban acht naün zègan
Swabies oes zwoe droe vier fümf sechs siibe acht noen zaen
Alemannies ei (m/v)
eis (n)
zwe (m)
zwo (v)
zwöi/zwei (n)
drei (m/v)
drü (n)
vier foif/föif/füüf sächs siibe/sibe acht nüün zäh
Noord-Germaanse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Oud-Noors einn tveir þrír fjórir fimm sex sjau átta níu tíu
Oud-Yslands einn tueir þrír fiórer fimm sex siau átta nío tío
Yslands núll einn (m)
ein (v)
eitt (n)
tveir (m)
tvær (v)
tvö (n)
þrír (m)
þrjár (v)
þrjú (n)
fjórir (m)
fjórar (v)
fjögur (n)
fimm sex sjö átta níu tíu
Faroëes null ein (m & v)
eitt (n)
tveir (m)
tvær (v)
tvey (n)
tríggir (m)
tríggjar (f)
trý (n)
fýra fimm seks sjey átta níggju tíggju
Norn en twa tre føre/få siks sju ni ti
Dalecarlies ienn twer trair fiuärer fem sjäks sju åtta niu tiu
Noors (Bokmål) null én (m)
(éi (v))
ett (n)
to tre fire fem seks sju (syv) åtte ni ti
Noors (Nynorsk) null éin (m)
éi (v)
eitt (n)
to tre (tri) fire fem seks sju åtte ni ti
Noors (Høgnorsk) null ein (m)
ei (v)
eitt (n)
tvo (m & f)
tvau (n)
tri (m & v)
try (n)
fjore (m & n)
fjora (v)
fem seks sjau åtta nio tio
Deens nul en (et) to tre fire fem seks syv otte ni ti
Jamska ein tvo tri fyyr fem seks sju åått ni ti
Skaniese streektaal ein tvåo tre fīra fem säx/säjs sjuu/sjyy åta nie tie
Sweeds noll en (ett) två tre fyra fem sex sju åtta nio tio
Italiese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Oskaans VINVS DVS TRIS PETORA POMPE- *SEHS *SEFTEN *VHTO *NVVEN *DEKEN
Umbries (Italies) VNS TVF TRIF PETVR- PVMPE- SEHS- *NVVIM *DESEM
Faliskaans DV TRIS *CVICVE ZEX *ZEPTEN OCTV *NEVEN
Oud-Latyn OENVS, OINOS DVO TRES QVATVOR, QVATBOR QVINQVE, QVENQVE SEX SEPTEM OCTO NEVEN DECEM
Klassieke Latyn (NVLLVM)
(nūllus, -a, -um)
VNVS VNA VNVM
ūnus (m) ūna (v)
ūnum (n)
DVO DVAE DVO
duo (m)
duae (v) duo (n)
TRES TRIA
trēs(m,v)
tria (n)
QVATTVOR
quattuor
QVINQVE
quīnque
SEX
sex
SEPTEM
septem
OCTO
octō
NOVEM
novem
DECEM
decem
Romaanse tale (Italies) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Volkslatyn *nullo *uno *duos, *dvi *tres *quattor *cinque *ses *septe *octo *nove *dece
Suid-Romaanse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Sardinies zeru unu duos tres battoro chimbe ses sette otto noe deghe
Logudorese Sardinies unu duos tres báttor chimbe ses sette otto noe deghe
Oos-Romaanse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Roemeens zero unu, una doi, două trei patru cinci şase şapte opt nouă zece
Istro-Roemeens ur doi trei påtru ținț șåse șåpte opt, osan devet deset, zåțe
Aroemeens unu doi trei patru tinti shase shapte optu noaua date
Meglenoroemaans unu doi trei patru ținți șasi șapti uopt nou zeți
Italo-Dalmatiese tale (Romaans) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Dalmaties join doi tra kwatro čenk si sapto guapto nu dik
Italiaans zero uno due tre quattro cinque sei sette otto nove dieci
Korsikaans zeru unu, una dui, duie trè quattru cinque sei sette ottu nove dece
Umbries (Romaans) unu dui trè quattru cénque séi sétte òtto nòe dèsce
Napolitaans unë rujë tréië quattë cinghë sèië sèttë òttë nòvë riécë
Sisiliaans unu dui tri quattru cincu sie setti ottu novi deci
Gallo-Italiaanse tale (Romaans) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Emilio-Romagnolo vón du trì cuatar sinc sḗs sét ót nṓv dḗz
Genoese ün, ün-a duî, dùe tréi, trèe cuatru sincue sète ötu nööve dêxe
Liguries un doì trei quattro çinque sei sette euttu neuve dexe
Lombardies vun duu trii quatter cinqu sés sètt vòtt noeuv dés
Milanees vun, voeuna duu, dò trii, trè quatter cinq sès sètt vòtt noeuf dès
Piedmontees ün trè quatr sinc sés sèt öt nöu dés
Venesiaans xero on do tri cuatro sinque sié sete oto nóve diéxe
Rhaeto-Romaanse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Friulaans zero un, une doi, dôs trê cuatri cinc sîs siet vot nûf dîs
Ladin un doi trëi cater cinc síes set òt nuéf díesc
Romansch:
Sursilvaans
Sutsilvaans
Surmiraans
Vallader
Putèr
Rumantsch Grischun






nulla

in, ina
egn, egna
egn, egna
ün, üna
ün, üna
in, ina

dus, uas
dus, duas
dus
duos
duos
dus, duas

treis
tres
treis
trais
trais
trais

quater
quater
catter
quatter
quatter
quatter

tschun
tschentg
tschintg
tschinch
tschinch
tschintg

sis
sis
seis
ses
ses
sis

siat
seat
set
set
set
set

otg
otg
otg
ot
och
otg

nov
nov
nov
nouv
nouv
nov

diesch
diesch
diesch
desch
desch
diesch
Frankoprovensale tale (Romaans) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Frankoprovensaals zérô yon, yena dos, doves três quatro cinq siéx sèt huit diéx
Langues d'oïl (Romaans) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Frans zéro un (m)
une (f)
deux trois quatre cinq six sept huit neuf dix
Normaans zéro eun déeus treis quate chin syis set huit neu dyis
Jèrriais un, eune
iun, ieune
deux trais quat' chînq, chîntch, chîn six, siex, siêx sept hui neuf, neu dgix, dgiex
Pikardies in deu trouo kat chink sis siet uit neuf dich
Waals (Wallonies) zérô onk / one deus troes cwate cénk shîjh set ût noûv dîjh
Oksitaans-Romaanse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Aranees un,ua dus,dues tres quate cinc sies sèt ueit nau dètz
Auvergnat vun dou trei catre sin siei veu neu dié
Katalaans zero u/un, una dos, dues tres quatre cinc sis set huit/vuit nou deu
Gaskons un, ua dus, duas tres quate cinc shèis sèt ueit nau dètz
Languedokies zèro un, una dos, doas tres quatre cinc sièis sèt uèch nòu dètz
Limousin un dōū trei quātre cin siei se hue die
Provensaals zero un, una dos, doas tres quatre cinc sièis sèt uèch
uéit
vuèch
uòch
nòu dètz
Wes-Iberiese tale (Romaans) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Portugees-Galisies hũu, hũa dois/dous, duas tres quatro cinquo/cinque seis sete oito/outo nove deç/dez/des
Galisies cero un, unha dous, dúas tres catro cinco seis sete oito nove dez
Portugees zero um, uma dois, duas três quatro cinco seis sete oito nove dez
Leonees cero ún dos trés cuatro cinco seis siete ocho nueve diez
Asturies ceru un, una dous, dúas tres cuatru cincu seis siete ochu nueve diez
Mirandees zero un, ũa dous, dues trés quatro cinco seis siête uito nuôbe dieç
Spaans cero uno dos tres cuatro cinco seis siete ocho nueve diez
Ladino אוּנוּ
unu
דוֹ
do
טְרֵי
tre
קוּאַטְרוּ
cuatru
סִינְקוּ
sincu
סֵיש
sex
סִייֵּטִי
sieti
אוֹג׳וּ
ochu
מוּאֵיוִי
muevi
דִייֵּס
dies
Mosarabies-Pirenese tale (Romaans) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Mosarabies اُنُ
uno
دُش
dox
ترَاش
trex
كوَترُ
quatro
جِنكُ
chinco
شَيش
xaix
شَابتَا
xebte
اُيتُ
oito
*نُفَا
*nofe
ديَاش
diex
Aragonees zero un/uno dos tres cuatro/cuatre zinco/zingo seis/sais siete/siet güeito/ueito nueu diez
Grieks 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Proto-Helleens *hems *duwō *treies *kʷetwores *penkʷe *hweks *hepta *oktō *ennewa *deka
Miseniese Grieks * in die Latynse alfabet: eme duwou/dwo tris qetoro peqe fhɛks ennewo
Attiese Grieks ΜΗΔΕΝ
mēdén
α'
ΕΙΣ
heis
β'
ΔΥΟ
dúō
γ'
ΤΡΕΙΣ ΤΡΙΑ
treis tria
δ'
ΤΕΤΤΑΡΕΣ ΤΕΤΤΑΡΑ
téttares téttara
ε'
ΠΕΝΤΕ
pénte
ς'
ΕΞ
héx
ζ'
ΕΠΤΑ
heptá
η'
ΟΚΤΩ
oktṓ
θ'
ΕΝΝΕΑ
ennéa
ι'
ΔΕΚΑ
déka
Moderne Grieks μηδέν
midén
ένα
éna
δύο
dýo
τρεις τρία
tris tría
τέσσερ(ε)ις τέσσερα
tésseris téssera
πέντε
pénte
έξι
éxi
εφτά
eftá
οχτώ
ochtó
εννέα
ennéa
δέκα
déka
Armeens 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Oos-Armeens զրո
zro
մեկ
mek
երկու
yerkou
երեք
yereḳ
չորս
č̣ors
հինգ
hing
վեց
vec̣
յոթ
yoṭ
ութ
ouṭ
ինն
inn
տասը
tasə
Albanees 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Oud-Albanees   gna do tre cattere pesse giascte state tete nande ziete
Albanees (Tosk) zero një dy tre katër pesë gjashtë shtatë tetë nëntë dhjetë
Albanees (Gheg)   nji dy tre katër pesë gjashtë shtatë tetë nândë dhetë
Baltiese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Oudpruisies aīns dwāi trijan keturjāi pēnkjāi *usjai *septīnjai *astōnjai *newīnjai desīmtan
Litaus nulis vienas du trys keturi penki šeši septyni aštuoni devyni dešimt
Latgalies vīns div treis četri pīci seši septeni ostoni deveni desmit
Lets nulle viens divi trīs četri pieci seši septiņi astoņi deviņi desmit
Slawiese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Ou Kerk-Slawies ѥдинъ (ѥдьнъ)
jedinŭ
дъва (дъвѣ)
dĭva
триѥ (трьѥ, три)
trĭje, tri
четыре (четыри)
četyre
пѧть
pętĭ
шесть
šestĭ
седмь
sedmĭ
осмь
osmĭ
девѧть
devętĭ
десѧть
desętĭ
Oos-Slawiese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Witrussies
Witrussies in Latynse alfabet
нуль
nul'
(nul)
адзін
adzin
два
dva
тры
try
чатыры
čatyry
пяць
pjac'
(piać)
шэсць
šèsc'
(šesć)
сем
sem
(siem)
восем
vosem
(vosiem)
дзевяць
dzevjac'
(dzieviać)
дзесяць
dzesjac'
(dziesiać)
Russies ноль
nol'
один, одна, oднo
odín, odná, odnó
два, две
dva, dve
три
tri
четыре
četyre
пять
pjat'
шесть
šest'
семь
sem'
восемь
vosem'
девять
devjat'
десять
desjat'
Oekraïens нуль
nul'
один
odyn
два
dva
три
try
чотири
čotyry
п'ять
p'jat'
шiсть
šist'
сiм
sim
вiсiм
visim
дев'ять
dev'jat'
десять
desjat'
Wes-Slawiese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Tjeggies nula jeden (m)
jedna (v)
jedno (n)
dva (m)
dvě (v & n)
tři čtyři pět šest sedm osm devět deset
Pools zero jeden dwa trzy cztery pięć sześć siedem osiem dziewięć dziesięć
Slowaaks nula jeden dva tri štyri päť šesť sedem osem deväť desať
Neder-Sorbies jaden dwa tśi styri pěś šesć sedym wósym źewjeś źaseś
Hoog-Sorbies jedyn dwaj tři štyri pjeć šěsć sydom wosom dźewjeć dźesać
Suid-Slawiese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Bosnies nula jedan dva tri četiri pet šest sedam osam devet deset
Bulgaars нула
nula
едно
edno
две
dve
три
tri
четири
četiri
пет
pet
шест
šest
седем
sedem
осем
osem
девет
devet
десет
deset
Kroaties nula jedan dva tri četiri pet šest sedam osam devet deset
Masedonies нула
nula
еден
eden
два
dva
три
tri
четири
četiri
пет
pet
шест
šest
седум
sedum
осум
osum
девет
devet
десет
deset
Serwies нула
nula
један
jedan
два
dva
три
tri
четири
četiri
пет
pet
шест
šest
седам
sedam
осам
osam
девет
devet
десет
deset
Sloweens nič ena dva tri štiri pet šest sedem osem devet deset
Indo-Ariese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Sanskrit शून्य
śūnya
एकम् (n) / एकः (m) / एका (v)
ekam / ekaḥ / ekā
द्वे (n) / द्वौ (m) / द्वा (v)
dve / dvai / dvā
त्रीणि (n) / त्रयः (m) / तिस्रः (v)
trīṇi / trayaḥ / tisraḥ
चत्वारि (n) / चत्वारः (m) / चतस्रः (v)
catvāri / catvāraḥ / catasraḥ
पञ्च
pañca
षष्
ṣaṣ
सप्त
sapta
अष्ट
aṣṭa
नव
nava
दश
daśa
১০
१०
Assamees শুন্য
[xujnːo]
এক
[ek]
দুই
[duj]
তিনি
[tini]
চারি
[saɾi]
পাচ
[pas]
ছয়
[sɔe]
সাত
[xat]
আট
[at]

[nɔ]
দশ
[dɔx]
Bengali শুন্য
[ʃunːo]
এক
[æk]
দুই
[d̪uj]
তিন
[t̪in]
চার
[t͡ʃaɹ]
পাঁচ
[pãt͡ʃ]
ছয়
[t͡ʃʰɔe]
সাত
[ʃat̪]
আট
[aʈ]

নয়
[nɔe] || দশ
[d̪ɔʃ]

۰ ۱ ۲ ۳ ۴ ۵ ۶ ۷ ۸ ۹ ۱۰
Burgenland Román nischta jek duj trin schtar pantsch schov efta ofto enja desch
Hindi² शून्य
[ʃuːnjə]
एक
[eːk]
दो
[d̪oː]
तीन
[t̪iːn]
चार
[t͡ʃaːɾ]
पाँच
[pãːt͡ʃ]
छः
[t͡ʃʰɛ]
सात
[saːt̪]
आठ
[aːʈʰ]
नौ
[nɔː]
दस
[d̪əs]
Marathi शून्य
[ɕuːnjə]
एक
[eːk]
दोन
[d̪oːn]
तीन
[t̪iːn]
चार
[t͡saːɾ]
पांच
[paːnt͡s]
सहा
[s̪əɦaː]
सात
[saːt̪]
आठ
[aːʈʰ]
नऊ
[nəuː]
दहा
[d̪əɦaː]
Romani
(Pan-Vlax)
jex duj trin štar pandž šov efta oxto inja deš
Seraiki hik du tre char punj cheeh sett atth naunh dah
Sinhala ශුන්‍යය
śūnyaya
එක
eka
දෙක
deka
තුන
tuna
හතර
hatara
පහ
paha
හය
haya
හත
hata
අට
aṭa
නවය
navaya
දහය
dahaya
Urdu / Oerdoe صفر
[sɪfər]
ایک
[eːk]
دو
[d̪oː]
تین
[t̪iːn]
چار
[t͡ʃaːɾ]
پانچ
[pãːt͡ʃ]
چھ
[t͡ʃʰɛ]
سات
[saːt̪]
آٹھ
[aːʈʰ]
نو
[nɔː]
دس
[d̪əs]
Irannese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Pashto (Kandahar) يو
[jəw]
دوه
[dwɑ]
درې
[dre]
څلور
[tsɑˈlor]
پنځه
[pinˈdzə]
شپږ
[ʃpəʐ]
اووه
[uˈwə]
اته
[ɑˈtə]
نه
[nə]
لس
[ləs]
Koerdies sfr yek çwar pênj şeş heft heşt noh deh
Persies صفر
sefr
یک
yek
دو
do
سه
se
چهار
çahaar
پنج
panj
شش
şeş
هفت
haft
هشت
haşt
نه
noh
ده
dah
Tajik сифр
sifr
як
yak
ду
du
ce
se
чор, чаҳор
çor, çahor
панҷ
panj
шаш
şaş
ҳафт
haft
ҳашт
haşt
нӯҳ
nūh
даҳ
dah
Zazaki yew hirê çahar phanc şeş hewt heşt new des

Japanse tale[wysig | wysig bron]

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Japannees/Japans 4 一つ
ひとつ
hitotsu
二つ
ふたつ
futatsu
三つ
みっつ
mittsu
四つ
よっつ
yottsu

よん
yon
五つ
いつつ
itsutsu
六つ
むっつ
muttsu
七つ
ななつ
nanatsu

なな
nana
八つ
やっつ
yattsu
九つ
ここのつ
kokonotsu

とお
too
Sjinees-Japannees 4

ゼロ
zero
れい
rei

いち
ichi


ni

さん
san


shi


go

ろく
roku

しち
shichi

はち
hachi

きゅう
kyuu

ku

じゅう
juu
Okinawan tīchi tāchi mīchi yūchi 'ichichi mūchi nanachi yāchi kukunuchi

Koisan tale[wysig | wysig bron]

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Nama ǀkhaiǃnãs ǀgui ǀgam ǃnona haka koro ǃnani ǁkhaisa khoese dīsi
Nǀu ǁʼoe ǃʼuu nǃona kebeke

Niger-Kongo tale[wysig | wysig bron]

Atlantiese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Pulaar goo ɗiɗi tati nayi joyi jeegom jeeɗiɗi jeetati jeenayi sappo
Pular go’o ɗiɗi tati nay jowi jeego jeeɗiɗi jeetati jeenay sappo
Wolof tus benn ñaar ñett ñent juróom juróom benn juróom ñaar juróom ñett juróom ñent fukk
Mande tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Bambara kelen fila / fla saba naani duuru wɔɔrɔ wolonfila / wolonfla segin kɔnɔntɔn tan
Jula kelen
[kélẽ́]
fila / fla
[fìlá / flá]
saba
[sàbá]
naani
[náːní]
looru
[lóːrú]
wɔɔrɔ
[wɔ́ːrɔ́]
wolonfila / wolonfla
[wólṍfìlá / wólṍflá]
segin / seegi
[sèɡĩ́ / sèːɡí]
kɔnɔntɔn
[kɔ̀nɔ̃̀tɔ̃́]
tan
[tã́]
Soninke baane fillo / hillo sikko naxato karago tunmu / tumu ɲeru / ɲeeru / ñeru / ñeeru segu kabu tanmu
Kwa tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Yoruba   ọkan /
ẹni /
kan
eji /
meji
mẹta mẹrin marun mẹfa meje mẹjọ mẹsan mẹwa
Bantoetale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Kinyarwanda zero rimwe kabiri gatatu kane gatanu gatandatu karindwi umunani icyenda icumi
Kituba nkatu mosi zole tatu iya tanu sambanu nsambwadi nana uvwa kumi
Lingala zeló
libúngútulú
mɔ̌kɔ́ míbalé mísáto mínei mítáno motóbá nsambo mwambe libwá zómi
Nufi nehe nshʉ' pʉɑ taa kwɑ tii ntoho sǝǝmbʉɑ hǝǝ vʉ'ʉ gham / o / moo
Shona ziro mwe viri tatu na shanu tanhatu nomwe sere pfumbamwe gumi
Swahili sifuri moja mbili tatu nne tano sita saba nane tisa kumi
Xhosa nye nbili ntathu ne shumi
Zoeloe iqanda kunye kubili kuthathu kune isihlanu isithupha isikhombisa isishiyagalombili isishiyagalolunye ishumi

Nyl-Sahara tale[wysig | wysig bron]

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Dinka tök rou diäk ŋuan dhiëc dhetem dhoŋuan
Kanuri fal, tilo indi yaskə/yakkə degə uwu arakkə tulur wusku ləgar mewu

Sjinees-Tibettaanse tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Sinitiese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Kantonnees³ lìng
yàt
yi/loeng
二/兩/两
sàam
sei
ńg
luk
chàt
baat
gáu
sap
Chaozhou³ lēng
cēk

二/两
sang

ngóung
lāk
c'e'
poi'
kâu
cāp
Dōngběihuà³ líng

èr/liǎ
二/两
sān


liù


jiǔ
shí
Mandaryns³ líng

èr/liǎng
二/两
sān


liù


jiǔ
shí
Shanghainees ('n Wu-streektaal)³ ling

nyí
sèi
sz
ňg



jer
zúh
Nanchang-streektaal ('n Gan-streektaal dialect)³ liang
it
o
san
si
ng
liuk
chhit
pat
chiu
set
Taiwannees ('n Minneense streektaal)³ lêng/khòng
零/空
chı̍t/it
nn̄g/jī
两/二
saⁿ/sam
sì/sù
gō͘/ngó͘
la̍k/lio̍k
chit
poeh/pat
káu/kiú
cha̍p/si̍p
Fuzhou-streektaal ('n Min Dong-streektaal)³ kuàng/lìng
環/零
siŏh/ék
蜀/一
lâng/nê
两/二
săng
sé/sé̤ṳ
ngô/ngū
lĕ̤k/lṳ̆k
chék
báik
gāu/giū
sĕk/sĭk
Zhoeang lìng īt
nděu
ngei
thǒong
thǎam théi hāa
ngûu
rōk
lok
shāt béet
báat
gōu ship
Tibeto-Birmaanse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Bantawa ʔɨk- hɨk- sum- ʔɨkchuk-
Belhare i- siC- sum-
Birmaans su.nya. [θóuɲɲa]
tac [tiʔ]
hnac [n̥iʔ]
sum: [θóũ]
le: [lei]
nga: [ŋá]
hkrauk [kʰjauʔ]
hku.hnac [kʰṵ n̥iʔ]
hrac [çiʔ]
ko [kóu]
htac chai [sʰɛ̀]
၁၀
Sjintang thitta hicci sumci carreda cha
Dumi tɨk sak ryek tɨm ŋo mu sɨm ɨm nu / dek tɨksɨ
Tripoeri (Kokborok) ting
sa
nwi
tham
brwi
ba
dok
sni
char
chuku
chi
Limboe thik nɛt sum li na thuk nu yɛt phaŋ thibōŋ
Nepal Bhasa śunia
शुन्य
qi
छि
nasi/ni
नसि/नि
sua
स्व
pie
प्ये
niā
न्या
k'u
खु
n'e
न्हे
qiā
च्या
gun
गुं
san'i/j'i
सन्हि/झि
Tibettaans (Wylie) ཀླད་ཀོར་
leikou
གཅིག་
qig
གཉིས་
nyi
གསུམ་
suum
བཞི་
xi
ལྔ་
nga
དྲུག་
duug
བདུན་
dün
བརྒྱད་
gie
དགུ་
gu
བཅུ་
qu

Kradai tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Lao
ສູນ
suun

ນຶ່ງ
neung

ສອງ
song

ສາມ
sam

ສີ່
see

ຫ້າ
ha

ຫົກ
hok

ເຈັດ
chet
ແປດ
ແປດ
paet

ເກົ້າ
gow
ສິບ
seep
Thai
ศูนย์
sŏon

หนึ่ง
nèung

สอง
sŏng

สาม
săm

สี่
sèe

ห้า

หก
hòk

เจ็ด
jèt

แปด
phèt

เก้า
gâo
๑๐
สิบ
sìp

Turkse tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Äynu (Syfers uit Persies ontleen) yäk du si pänj häpt noh dah
Altaïes ноль
nol'
бир
bir
эки
eki
ÿч
üç
тӧрт
tört
беш
beş
алты
altı
jeти
ceti
сегис
segis
тогус
togus

on
Azerbaijani sıfır bir iki üç dörd beş altı yeddi səkkiz doqquz on
Baraba bir iki üts tört pəş alttı yədi səkiz toğiz on
Bashkir ноль
nol
бер
ber
ике
ike
өс
ös
дүрт
dürt
биш
biş
алты
altı
ете
yete
һигеҙ
higeź
туғыҙ
tuğıź
ун
un
Chagatai bir iki üç tört beş altı yeti sekiz toquz on
Chuvash ноль
nol'
пӗр
pĕr
ик
ik
виҫ
viś
тӑват
tăvat
пилӗк
pilĕk
улт
ult
ҫич
śiç
сакӑр
sakăr
тӑхӑр
tăxăr
вун
vun
Krim-Tatar bir eki üç dört beş altı yedi sekiz doquz on
Dolgaans биир
biir
икки
ikki
үс
üs
түөрт
tüört
биэс
bies
алта
alta
hэттэ
hette
агыс
agıs
тогус
togus
уон
uon
Fuyü Gïrgïs bir igi üş durt biş altı çiti sigis doğus on
Gagauz sıfır bir iki
üç
dört
beş
altı
yedi
sekiz
dokuz
on
Karachay-Balkar ноль
nol
бер
ber
эки
eki
юч
üç
тёрт
tört
беш
beş
алты
altı
джети
djeti
сегиз
segiz
тогьуз
toğuz
он
on
Karakalpak нол
nol
бир
bir
эки
eki
үш
u'sh
төрт
to'rt
бес
bes
алти
alti
жети
jeti
сегиз
segiz
тоғиз
tog'iz
он
on
Kazaks нөль
nöl'
бір
bir
екі
eki
үш
üş
төрт
tört
бес
bes
алты
altı
жеті
jeti
сегіз
segiz
тоғыз
toğız
он
on
Khakas пip
pir
ікi
iki
үc
üs
төpт
tört
пиc
pis
алты
altı
читi
çiti
cигic
sigis
тoғыc
toğıs

on
Khalaj bii äkki üüç töört beeş alta yeetti säkkiz toqquz oon
Krymchak bir eki üç dort beş altı yedi sekiz tokuz on
Kumyk ноль
nol
бир
bir
эки
iki
уьч
üç
доьрт
dört
беш
beş
алты
altı
етти
yetti
сегиз
segiz
тогъуз
toğuz
он
on
Kyrgyz нөль
nöl'
бир
bir
эки
eki
үч
üç
төрт
tört
беш
beş
алты
altı
жети
jeti
сегиз
segiz
тогуз
toguz
он
on
Oud-Turks bir iki üç tört biş altı yidi sekiz tokuz on
Ottomaanse Turks bir eki üç tört bəş altı jəti səqiz toquz on
Qashqai bir iki üç dört beş altı yedi sekiz dokuz on
Turks-Tartaars ноль
nol
бер
bir
ике
ike
өч
öç
дүрт
dürt
биш
biş
алты
altı
җиде
cide
сигез
sigez
тугыз
tuğız
он
on
Tofa бipәә
birәә
иъhи
ìhi
үш
üş
дөрт
dört
беш
beş
aълты
àltı
чедi
çedi
ceъhec
sèhes
тоъhoc
tòhos
он
on
Turks sıfır bir iki üç dört beş altı yedi sekiz dokuz on
Turkmen нол
nol
бир
bir
ики
iki
үч
üç
дөрт
dört
бәш
bäş
алты
alty
еди
ýedi
секиз
sekiz
докуз
dokuz
он
on
Toewan ноль / тик
nol' / tik
бир
bir
ийи
iyi
үш
üş
дөрт
dört
беш
beş
алды
aldı
чеди
çedi
сес
ses
тос
tos
он
on
Uyghur نۆل
нөль
nöl
بىر
бир
bir
ىككى
икки
ikki
ئۈچ
үч
üq
üç
üch
تۆت
төт
töt
بەش
bex
beş
bésh
ئالتە
алте
alte
alté
يەتتە
йетте
yette
yétté
سەككىز
секиз
sekkiz
توققۇز
тоққуз
toķķuz
toqquz
ون
он
on
Oesbeeks нол, сифр
nol, sifr
бир
bir
икки
ikki
уч
uch
тўрт
to'rt
беш
besh
олти
olti
етти
yetti
саккиз
sakkiz
тўққиз
to'qqiz
ўн
o'n
Jakoeties ноль
nol
биир
biir
икки
ikki
үс
üs
түөрт
tüört
биэс
bies
алта
alta
сэттэ
sette
аҕыс
ağıs
тоҕус
toğus
уон
uon

Oeralse Tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Proto-Fins-Oergies *ükte *kakte *kolm- *ńeljä *wi(t)te *ku(t)te *luka
Balties-Finse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Proto-Balties-Fins[3][4] *üksi *kaksi *kolme *ńeljä *vīsi *kūsi *seicce *kaɦdeksan *üɦdeksän *kümbe
Esties null üks kaks kolm neli viis kuus seitse kaheksa üheksa kümme
Fins nolla yksi kaksi kolme neljä viisi kuusi seitsemän kahdeksan yhdeksän kymmenen
Karelies yksi kakši kolmi ńeľľä viisi kuuši šeiččemen kahekšan yhekšän kymmenen
Olonets-Karelies yksi kaksi kolme ńelli viizi kuuzi seiččie kaheksa ykeksä kymmene
Livonies null ikš kakš kuolm nēļa vīž kūž seis kādõks īdõks kim
Ludies yks kakš kolme njelj viiš kuuš seittjšeme kaheksa yheksa kym
Meänkieli yks kaks kolme neljä viis kuusi seitemän kaheksan yheksän kymmenen
Veps ükś kakś koume neľľ viž kuź seiččeme kahesa ühesa kümne
Võro ütś katś kolm nelli viiś kuuś säidse katõsa ütesä kümme
Voties ühsi kahsi kõlmõ nellä viiz kuuz seitsee kahõsaa ühesää čümmee
Sami-tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Inari-samies ohta kyeh'ti kulma nelji vitta kutta čiččam käävci oovce love
Noord-Samies nolla okta guokte golbma njeallje vihtta guhtta čieža gávcci ovcci logi
Lule-Samies nålla akta guokta gålmmå niellja vihtta guhtta gietjav gáktsa aktse lågev
Wolga-Finse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Erzja vejke kavto kolmo ńiľe veƭe koto śiśem kavkso vejkse kemeń
Mari ноль
noľ
ик
ik
кок
kok
кум
kum
ныл
nyl
вич
vič
куд
kud
шым
šym
кандаш
kandaš
индеш
indeš
лу
lu
Weiland-Mari ikte kokət kumət nələt wizət kuðət šəmət kandaš(e) indeš(e) lu
Moksha fkä kaftə kolmə nilä vetä kotə sisäm kafksə vejksə keməń
Permiese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Komi (Zirjan) ноль
noľ
öтик
ötik
кык
kyk
куим
kuim
нёль
ńoľ
вит
vit
квайт
kvajt
сизим
sizim
кöкъямыс
kökjamys
öкмыс
ökmys
дас
das
Komi-Permjak нуль
nuľ
öтiк
ötik
кык
kyk
куим
kuim
нёль
ńoľ
вит
vit
квать
kvať
сизим
sizim
кыкъямыс
kykjamys
öкмыс
ökmys
дас
das
Oedmurt ноль
noľ
одӥг
odig
кык
kyk
куинь
kuiń
ньыль
ńyľ
вить
viť
куать
kuať
сизьым
siźym
тямыс
ťamys
укмыс
ukmys
дас
das
Oegriese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Hongaars nulla egy kettő / két három négy öt hat hét nyolc kilenc tíz
Khanty yit, yiy katn, kat xutəm nyatə wet xut tapət nəvət yaryaŋ yaŋ
Mansi аква
akva
китыг
kityg
хурум
hurum
нила
nila
ат
at
хот
hot
сат
sat
нёллов
n'ololov
онтэллов
ontolov
лов
lov
Noord-Samojeedse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Forset Enets ngup šicha nyaaxaL chee't hampLyaangk ma't šee"v šichachee't kaašeemdyu" dyuu"
Toendra Enets ngopoy syidya nyax°r tyet samlyangk mat syí"w° syid°ndyet° xasuyu" yu"
Nganasan ngu"oi siti nagür chety synghol'angky mytü" s'aiby sitiőyty ngam'aichümy bi"
Suid-Samojeedse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Selkup okkyr šed naagor tett xombla moktyt heeldő' šety-dőyang-gvet okkyr-dőyang-gvet köt
Kamas op šidee naagur teety sumna muktu seipu šynttete amittun bje(n)

Nuwe Wêreldse taalfamilies[wysig | wysig bron]

Algonkese tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Beothuk yaseek adjieich shendeek dabseek nine jeck bashedtheek oodzook adayook yeothoduc shansee
Cheyenne na'êstse neše na'he neve noho naesohto nésohto na'nohto sóohto mâhtohto
Cree
(Vlakte-taal)
mwac
kêkwân
pêyak nîso nisto nêwo niyânan nikotwâsik têpakohp ayinânêw kêkâ-
mitâtaht
mitâtaht
Mi'kmaq newt dabu sist neo nan asugom eluigenik ugolmochin besgunadek newtiskagh
Ojibwe
(Suidwes)
gaawiin gegoo/
waawiyebii'igan
bezhig niizh niswi niiwin naanan (n)ingodwaaswi niizhwaaswi (n)ishwaaswi zhaangaswi midaaswi

Eskimo-Aleoetiese tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Aleoetiese tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Proto-Aleoeties *attaqa-n *aallax *qaanku *sitsin *tsang *atsung *allung *qamtsing *sitsing *h-atix̂
Niiĝuĝis (Wes-Attoe-Aleoeties) ataqan alax qankus siiching chaang atuung uluung qamchiing sichiing hatix̂
Taxtamam Tunuu ataqan ulax qaku siichin chaang atuung uluung qamchiing sichiing atix̂
Qawalangin (Oos-Atkiese Aleoet) ataqan aalax qaankun siichin chaang atuung uluung qamchiing sichiing atix̂
Eskimo-tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Proto-Eskimo *ataʁuciʁ *malʁugh *pingayut *citamat *tadlimat *aʁvinelegh *malʁughneng aʁvinelegh *ningayuneng aʁvinelegh *qulengnguʁutengit *qulet
Joepik tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Sirenik ateresex malrug pingeyug sitemiyi tasímengíyi inglex malrughningingli-kilrix pingiyughningingli-kilrix ningingli tasixta
Chaplinski-Joeïties ataaziq maalghuk pingayut staamat taɫimat aghvínglek maalghaghvínla pingayuninginglalik staamaninginglalik kula
Naukanski-Joeïties ataasiq malghuk pingayut sitamat taɫimat aghvínelek malghugnengaghvínelek pingayuningarvinilik qulngughutngiilnguq qula
Nunivak-Joeïties atautciq maɫeruk pingaayut staamät täɫiimat arvinglegen malrunglegen inglulgen qulngurutailnguut qula
Sugpiaq atauciq
allriluq
malluk pingaun staamat taɫiman arwinlgen malluugin inglulen qulnguyan qulen
Chugach Sugpiaq atuusiq malruk
malruungin
pingaun staamat taɫimän arwinlgen malrungin ingilulin qulnguyan qulin
Joep'ik atauciq malruk pingayun cetaman taɫiman arvinglegen malrunglegen pingayunglegen qulngunritaraan qula
Inoepiakse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Seward Inoepiak atausiq marluuk pingasut sitaman tauliman arwinilik tauliman marluuk tauliman pingasut qulinguutailat qulit
Qawiaraq atauchiq malruk pingachut chitaman talliman arwinilik talliman malruk talliman pingachut qulingutiiliit qulit
Malimiutun atausriq malruk piñgasrut sisaman talliman itchaksrat talliman malruk talliman piñgasrut qulingurutaillaq qulit
Noord-Alaskiese Iñupiaq atausiq malruk piñgasut sisaman talliman itchaksat talliman malruk talliman piñgasut qulingnguutaillaq qulit
Uummarmiutun atauhiq malruk piñgahut hihaman talliman itchakhat talliman malruk talliman piñgahut qulingiluat qulit
Inuktitut tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Oud-Tchiglitun atautchiq malruk pingatchut tchitaman talliman arvinilik arvinilit malruk arvinilit pingatchut qulingiluat qulit
Nuwe Siglitun atausiq malruk pingasut sitaman talliman arvinilik talliman malrungnik talliman pingasunik qulingiluat qulit
Kangiryuarmiutun atauhiq malruk pingahut hitaman talliman arvinilik malruungnik arvinilik pingahunik arvinillit qulingiluat qulit
Inuinnaqtun 1 ATAOHIK MALGOK PINGAHOT HITAMAN TALLIMAN AGVINILIK MALGOKNIK AGVINILIK PINGAHOTNIK AGVINILIIT KOLINGILOAT KOLIT
Inuinnaqtun 2 atauhiq malruuk pingahut hitamat tallimat arvinilik malruungnik arvinilik pingahunik arvinilik qulingiluat qulit
Natsilingmiutut ᐊᑕᐅHᐃᖅ 'atauhiq' ᒪᓪᕉᒃ 'malruuk' ᐱᖓHᐅᑦ 'pingahut' HᐃHᐊᒪᑦ 'hihamat' ᑕᓪᓕᒪᑦ 'tallimat' ᐊᕐᕕᓂᓕᒃ 'arvinilik'
ᐊᕐᕕᓂᖅ 'arviniq'
ᒪᓪᕉᖕᓂᒃ ᐊᕐᕕᖓᑦ 'malruungnik arvingat' ᐱᖓHᐅᓂᒃ ᐊᕐᕕᖓᑦ 'pingahunik arvingat' HᐃHᐊᒪᓂᒃ ᐊᕐᕕᖓᑦ 'hihamanik arvingat
ᖁᓕᖏᓗᐊᑦ qulingiluaqtut
ᖁᓕᑦ
'qulit'
Kivallirmiutut ᐊᑕᐅHᐃᖅ 'atauhiq' ᒪᓪᕉᒃ 'malruuk' ᐱᖓHᐅᑦ 'pingahut' Hᐃᑕᒪᑦ 'hitamat' ᑕᓪᓕᒪᑦ 'tallimat' ᐊᕐᕕᓂᓕᒃ 'arvinilik'
ᐊᕐᕕᓐᕋᑦ 'arvinrat'
ᒪᓪᕉᖕᓂᐊᕐᕕᓂᓕᒃ 'malruungniarvinilik' ᐱᖓHᐅᓂᐊᕐᕕᓂᓕᒃ 'pingahuniarvinillik' ᖁᓕᖏᓗᐊᖅᑐᑦ qulingiluaqtut ᖁᓕᑦ
'qulit'
Aivilingmiutut ᐊᑕᐅᓯᖅ 'atausiq' ᒪᕐᕉᒃ 'marruuk' ᐱᖓᓱᑦ 'pingasut' ᓯᑕᒪᑦ 'sitamat' ᑕᓪᓕᒪᑦ 'tallimat' ᐊᕐᕕᓂᖅᑐᑦ 'arviniqtut' ᒪᕐᕉᖕᓂᐊᕐᕕᓂᓕᒃ 'marruungniarvinilik' ᐱᖓᓱᓂᐊᕐᕕᓂᓕᒃ 'pingasuniarvinilik' ᖁᓕᖏᓗᐊᖅᑐᑦ 'qulingiluaqtut' ᖁᓕᑦ
'qulit'
Inuktitut (Amptelike taal) ᐊᑕᐅᓯᖅ 'atausiq' ᒪᕐᕉᒃ 'marruuk' ᐱᖓᓱᑦ 'pingasut' ᓯᑕᒪᑦ 'sitamat' ᑕᓪᓕᒪᑦ 'tallimat' ᐊᕐᕕᓂᓕᒃ 'arvinilik' ᒪᕐᕉᖕᓂᒃ ᐊᕐᕕᓂᓕᒃ 'marruungnik arvinilik' ᐱᖓᓱᓂᒃ ᐊᕐᕕᓂᓕᒃ 'pingasunik arvinilik' ᖁᓕᖏᓗᐊᑦ 'qulingiluat ' ᖁᓕᑦ
'qulit'
Iglulingmiutut (Noord-Baffin) ᐊᑕᐅᓯᖅ 'atausiq' ᒪᕐᕉᒃ 'marruuk' ᐱᖓᓱᑦ 'pingasut' ᑎᓴᒪᑦ 'tisamat' ᑕᓪᓕᒪᑦ 'tallimat' ᐊᕐᕕᓂᓖᑦ 'arviniliit' ᐊᕐᕕᓂᓖᑦ ᒪᕐᕉᖕᓂᒃ 'arviniliit marruungnik' ᐊᕐᕕᓂᓖᑦ ᐱᖓᓱᓂᒃ
'arviniliit pingasunik'
ᖁᓕᖃᙱᑐᐃᓐᓇᖅᑐᑦ 'quliqanngituinnaqtut' ᖁᓕᑦ
'qulit'
Suid-Baffin ᐊᑕᐅᓯᖅ 'atausiq' ᒪᕐᕉᒃ 'marruuk' ᐱᖓᓱᑦ 'pingasut' ᓯᑕᒪᑦ 'sitamat'
ᓯᓴᒪᑦ 'sisamat'
ᑕᓪᓕᒪᑦ 'tallimat' ᐱᖓᓲᔪᖅᑐᑦ 'pingasuujuqtut' ᓯᑕᒪᐅᔪᙱᒋᐊᖅᑐᑦ 'sitamaujunngigiaqtut' ᓯᑕᒪᐅᔪᖅᑐᑦ 'sitamaujuqtut' ᖁᓕᐅᙱᐊᖅᑐᑦ 'quliunngiaqtut' ᖁᓕᑦ
'qulit'
Nunavimmiutitut (Taqramiutut) ᐊᑕᐅᓯᖅ 'atausiq' ᒪᖅᕉᒃ 'maqruuk' ᐱᖓᓱᑦ 'pingasut' ᓯᑕᒪᑦ 'sitamat' ᑕᓪᓕᒪᑦ 'tallimat' ᐱᖓᓲᔪᕐᑐᑦ 'pingasuujurtut' ᓯᑕᒪᐅᔪᙱᒋᐊᕐᑐᑦ 'sitamaujunngigiartut' ᓯᑕᒪᐅᔪᕐᑐᑦ 'sitamaujurtut' ᖁᓕᐅᙱᐊᕐᑐᑦ 'quliunngigartut' ᖁᓕᑦ
'qulit'
Itivimiutut ᐊᑕᐅᓯᖅ 'atausiq' ᒪᕐᕉᒃ 'marruuk' ᐱᖓᓱᑦ 'pingasut' ᓯᑕᒪᑦ 'sitamat' ᑕᓪᓕᒪᑦ 'tallimat' ᐱᖓᓲᕈᕐᑐᑦ 'pingasuururtut' ᓯᑕᒪᐅᕈᙱᒋᐊᕐᑐᑦ 'sitamaurunngigiartut' ᓯᑕᒪᐅᕈᕐᑐᑦ 'sitamaururtut' ᖁᓕᐅᙱᐊᕐᑐᑦ 'quliunngiartut' ᖁᓕᑦ
'qulit'

ᑕᓪᓕᒪᐅᕈᕐᑐᑦ tallimaururtut
Labrador Inuttut atautsiK magguuk pingasut sitamat tallimat pingasuujuttut sitamaujunngigiattut sitamaujuttut Kuliunngiattut tallimaujuttut
Rigolet atausiq marruuq pingasut sitamat tallimat aqpinilik aqpiniq marruuq aqpiniq pingasut qulingiluaqtut qulit
Morawiese Inuttut (Leenwoord uit Duits) ainasik suvaik taraik viaga vinivi sâksit sepat âttat naina senat
Groenlandse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Moderne Kalaallisut (Amptelike taal) ataaseq marluk pingasut sisamat tallimat arfinillit arfineq marluk arfineq pingasut qulingiluat qulit
Avannarhuarmiutut (Noord-Thule Groenlands) atauhiq marluk pingahut hihamat taddimat arhiniddit arhiniq marluk arhiniq pingahut qulingiduat qulit
Kitaamiutut (Wes-Groenlands) ataasiq marɫuk pingasut sisamat taɫɫimat arviniɫɫit arviniq marluk arviniq pingasut qulingiluat qulit
Tunumiisit uraasiat (Oos-Groenlands) alaasiq martit pingasit siamat tattimat arpiittit arpiniq martut arpiniq pingasit qutingituat qutit
Sermilimmiisit (Oos-Groenlands 2) suuttiq suuttip tuttia
aappaa
pingaivaajat siamaajat tattimaajat arpiaajat arpiniq aappaa arpiniq pingaivaajat qutingituaajat qutiaatat

Irokese tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Cherokee ᏌᏊᎢ
saquui
ᏔᎵ
ta'li
ᏦᎢ
tso'i
ᏅᎩ
nvgi
ᎯᏍᎩ
hisgi
ᏑᏓᎵ
sudali
ᎦᎵᏉᎩ
galiquogi
ᏧᏁᎳ
tsunela
ᏐᏁᎳ
sonela
ᏍᎪᎯ
sgohi
Mohawk énska tékeni áhsen kaié:ri wisk iá:ia'k tsá:tah sha'té:kon tióhton oié:ri
Oneida úskah téken áhsʌ kayé: wísk yá:yak tsya:ták téklu’ wá:tlu oye:l̲i̲

Majaanse tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Huasteekse Majaans hun tzab ox tze acac buc huaxic belleuh lahu
Jukateekse Majaans[5] hun ká'ah óoš kan cinco* seis* siete* ocho* nueve* diez*
*Vir getalle bo "vier" word Spaanse syfers gewoonlik ingespan[6]

Na-Dené tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Chiricahua (Apache) - dáłee’é naaki táá’, táí dį́į́’ ’anshdlai’ guustán guusts’iidi’ ts’aabí ńguust’áí’ guneesnán
Jikarilla (Apache) - dáła’éé náaki kai’i dį́į́’i ashdle,
ashdle’
goskán gosts’idi są́ąbį́į́ nǫ́ǫst’ai goneesnán
Navajo t’ááłá’i, láa’ii naaki táá’ dį́į́’ ashdla’ hastą́ą́h tsosts’id tseebíí náhást’éí neeznáá
Tlingit (tléil) tléix' déix̱ nás'k daax'oon keijín tleidooshú dax̱adooshú nas'gadooshú gooshúḵ jinkaat
Wes-Apache dáłá’a nakih taagi
(tāāgi)
dįį’i
(dį̄į̄’i)
ashdla’i, ashdla’, ishdla’i gostán gosts’idi tsebii (tsebīī), sabii (sabīī), sebii (sebīī) góst’áí,
ńgóst’áí
goneznán, gonenán, goneezná, goniinán

Quechuaanse tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Quechua illaq
ch'usaq
huq iskay kinsa tawa pisqa suqta qanchis pusaq isqun chunka

Salishaanse tale[wysig | wysig bron]

Kus-tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Klallam nə́c̓uʔ čə́səʔ ɬíxʷ ŋús ɬq̓áčš t̕x̣ə́ŋ c̓úʔkʷs táʔcs tə́kʷxʷ ʔúpn
Noord-Straits (Saanich) NET̸E, / nət̕θəʔ ĆESE, / čəsəʔ L̵IW̱ / ɬixʷ ṈOS / ŋas L̵K̶AĆES / ɬq̓ečəs DX̱EṈ / t̕x̣əŋ T̸O,C̸ES / t̕θaʔkʷəs TA,T̵ES / teʔθəs TEC̸EW̱ / təkʷəxʷ ,OPEN / ʔapən
Binnelandse tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Thompson péyeʔ séye keʔłés mús cíykst ƛʼáqʼmekst cúłkeʔ piʔúps təmłpéyeʔ ʔúpnekst

Siouaanse tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Laḱota
Lakhóta
waŋżi
wanzhí
núpa
núpa
yámni
yámni
tópa
tópa
záptaŋ
záptan
ṡákpe
shákpe
ṡakowiŋ
shakówin
ṡagloġaŋ
shaglógan
napciuŋka
napcíunka
wikcemna
wikcémna

Tupiaanse tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Guaraní papa'ỹ peteĩ mokõi mbohapy irundy po poteĩ pokõi poapy porundy pa

Oeto-Azteekse tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Comanche cíen
sʉmʉ
uah
waha
paiste
pahitʉ̱
ayarocueté
hayarokwetʉ̱
moobeté
moʔobeʔ
nabaehté
naabaitʉ̱
tatzeuhté
tàh'tsookt
nameuatzeuhté
nam'ewotstsooht
cemanouehminate
wo'menut
cemanri
sa'imen
Nahuatl ōme ēyi nāhui mācuīlli chicuacē chicōme chicuēyi chiconāhui mahtlactli

Afgesonderde tale[wysig | wysig bron]

Taal 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Ainoe sine(p) tu(p) re(p) ine(p) asikne(p) iwan(pe) arwan(pe) tupesan(pe) sinepesan(pe) wan(pe)
Baskies zero bat bi hiru lau bost/bortz sei zazpi zortzi bederatzi hamar
Boeroeshaski hen altán iské waltú cendó bišíndo thaló altambó huċó tórum
Elamieties kir mar zit liuli rit
Etruskaans θu zal ci huθ maχ śa semφ cezp nurφ śar
Hurriaans šukko šin(i) kig(e) tumn(i) nari(ja) šeše šind(i) kir(i/a) tamr(i) eman
Nihali biḍum irar moṭho nālo pãco chāḥ sato aṭho nav das
Koreaans 하나
hana

dur-
dul

ses-
set

nes-
net
다섯
daseos-
daseot
여섯
yeoseos-
yeoseot
일곱
ilgob-
ilgop
여덟
yeodeolb-
yeodeop
아홉
ahob-
ahop

yeor-
yeol
Sjinees-Koreaans 영 / 零
yeong
일 / 一
ir-
il
이 / 二
i
삼 / 三
sam
사 / 四
sa
오 / 五
o
육 / 六
yug-
yuk
칠 / 七
chir-
chil
팔 / 八
par-
pal
구 / 九
gu
십 / 十
sib-
sip
Mapudungun kiñe epu küla meli kechu kayu reqle pura ailha mari
Sumeries desh min pesh lim i i-ash i-min i-us i-lim hu
Zuni topinte kwilin haʼin ʼaawiten ʼapten topalekkaʼa kwilelekkʼa haʼelekkʼa tenalekkʼa ʼastemlhan

Kreool- en pidgintale[wysig | wysig bron]

Engels-gebaseerde kreool- en pidgintale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Tok Pisin siro, nating, not wan(pela) tu(pela) tri(pela) foa, fopela faiv, faipela sikis(pela) seven(pela) et(pela) nain(pela) ten(pela)
Krio ziro wan tu tri fo fayv siks sɛvin et nayn tɛn
Norfolk/Pitkernnees siro (sero) wan tuu thrii foor fiiw siks (seks) sewen iet niin ten
Frans-gebaseerde kreooltale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Antilliese Kreool zéro yonn twa kat senk sis set uit nèf dis
Haïtiese Kreool zero youn de twa kat senk sis sèt yit nèf dis
Portugees-gebaseerde kreooltale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Kaap Verdiese Kreool (Santiago-kreool) zéru un dos tres kuatu sinku seix séti ôitu nóvi dés
(São Vicente-Kreool) zér un dos tres kuat sink seix sét ôit nóv dés
Papiamentu     un dos tres kuater sinku seis shete ocho nuebe djes
Spaans-gebaseerde kreooltale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Chavacano-taal (Zamboanga, Cavite, Cotabato, Davao Chavacano) zero/sero uno dos tres cuatro/kwatro cinco/singko seis siete/syete ocho nueve/nwebe diez/dies
(Drie-delige Chavacano) sero unû dos tres kwatrû singkû seis syétih ochû nwebe dies

Kunsmatige en hulptale[wysig | wysig bron]

Internasionale hulptale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Communicationssprache una dua tria quatra quina sesta setta otta nona dia
Esperanto nul unu du tri kvar kvin ses sep ok naŭ dek
Glosa mo bi tri tet pen six seti ok nona deka
Idiom Neutral un du tri kuatr kuink seks sept okt nov des
Ido zero un du tri quar kin sis sep ok non dek
Interlingua zero un duo tres quatro cinque sex septe octo nove dece
Kotava nedoy tanoy toloy baroy balemoy aluboy tevoy peroy anhustoy lerdoy sanoy
Lingua Franca Nova un du tre cuatro sinco ses sete oto nove des
Novial sero un du tri quar sink six set ot nin dek
Occidental (Interlingue) un du tri quar quin six sett ott non deci
Slovianski jedin dva tri četiri pjat' šest' sedem osem devjat' desjat'
Solresol redodo remimi refafa resolsol relala resisi mimido mimire mimifa mimisol
Spokil ba ge di vo mu fa te ki po ha
Uropi nul un du tri kwer pin ses sep oc nev des
Volapük ser bal tel kil fol lul mäl vel jöl zül deg / bals
Kunstale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Brithenig sero / rhen yn dew trui cathr cinc sei seth oeth noe deg
D'ni fah bree sehn tor vaht vahgahfah vahgahbree vahgahsehn vahgahtor nayvoo
Klingon pagh wa' cha' wej loS vagh jav Soch chorgh Hut wa'maH
Klingonaase na kem bel tas res lob den tek zim sof pon
Quenya úqua minë atta neldë canta lempë enquë otso tolto nertë cainen
Sindarin min tâd neled canad leben eneg odog toloth neder caer
Talossaans viens douâ tres qator simcâ sex seifet vuit nouâ bisquinc
Teonaht uon tibro elen frem nibro ksykso tsabre uyno temra dleyn
Wenedyk zero wyn dwu trze kotry cząk szej sieć ocy nów dzecz
Geïngenieurde tale 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Láadan thero nede shin boó bim sham bath um nib bud thab
Loglan ni ne to te fo fe so se vo ve neni
Lojban no pa re ci vo mu xa ze bi so pano
Ro zab (zac) zad zaf zak zal zam zan zar
Toki Pona -
(ala)
wan
tu
mute
(tu wan)
mute
(tu tu)
mute
(luka)
mute
(luka wan)
mute
(luka tu)
mute
(luka tu wan)
mute
(luka tu tu)
mute
(luka luka)

Aantekeninge[wysig | wysig bron]

1 Afrikaans maak gebruik van Hindoe-Arabiese syfers. Dit is vanaf Indië na Europa versprei deur die Islamitiese beskawing. Lande wat kultureel deur Arabië en Indië beïnvloed is, maak van wisselvorme van hierdie simbole vir hul syfers gebruik. In hierdie betrokke tabel kom die syfers in die boonste ry van die teks vir 'n groep tale voor. Vir getalle met 'n paar syfers, skryf 'n mens in Arabies in die stygende magte van tien (ene eerste, dan tiene, ensovoorts). In die weste word die ene (eenhede) aan die regterkant geplaas terwyl die groter magte van tien aan die linkerkant geskryf word, soos te sien in die Arabiese tien in die tabel ("10"). Vir die oorvertolking moet die th soos die Engelse th uitgespreek word, hoewel dit meer na 'n S as 'n Z of W klink. kh is 'n keelklank R, soos in Khaled, wat ooreenstem met die Duitse ch van Bach (Internasionale Fonetiese Alfabet: [x]).

² Die tekens tussen hakies is oorskrywings wat van die Hindi-soort verskil.

³ Daar word twee verskillende lettertekens gebruik wat "2" voorstel:

  • 二 word vir getalle en vir tel gebruik ("die jaar 2000")
  • 兩/两 word gebruik wanneer na 'n sekere aantal voorwerpe (in pare) of mense verwys word ("twee boeke")

4 Die Japannese maak gewoonlik gebruik van Hindoe-Arabiese syfers, maar gebruik steeds Sjinese lettertekens in skoonskryfkuns of wanneer daar loodreg af geskryf word. Aangesien die woord shi (死) "dood" beteken, vervang yon in sekere gevalle vir shi (vier) en nana vir shichi (sewe).

Verwysings[wysig | wysig bron]

  1. Cook, Richard (1992). Peace Corps Marshall Islands: Marshallese Language Training Manual (PDF), pg. 22. Besoek op 27 Augustus 2007
  2. "Dictionary". Warlinen: The Cornish Language Fellowship Online (in Engels). Geargiveer vanaf die oorspronklike op 2 Februarie 2003. Besoek op 27 Augustus 2007.
  3. "Finnish etymology dictionary". Geargiveer vanaf die oorspronklike op 22 Desember 2008. Besoek op 3 Januarie 2010.
  4. Proto-Uralic to Finnish sound changes
  5. Redish, Laura & Orrin Lewis. "Vocabulary Words in Native American Languages: Yucatec Maya" (in Engels). Nativelanguages.org. Geargiveer vanaf die oorspronklike op 27 Oktober 2019. Besoek op 19 Augustus 2007.
  6. Bolles, David & Alejandra. "Numbers and Number Classifiers". A Grammar of the Yucatecan Mayan Language (in Engels). Foundation for the Advancement of Mesoamerican Studies. Geargiveer vanaf die oorspronklike op 9 Maart 2017. Besoek op 19 Augustus 2007.

Eksterne Skakels[wysig | wysig bron]

Wikipedia Bron[wysig | wysig bron]

Hierdie artikel is in sy geheel of gedeeltelik vanuit die Engelse Wikipedia vertaal.