Lys van grootste damme in Suid-Afrika

in Wikipedia, die vrye ensiklopedie

Hier is 'n lys van die 50 grootste damme in Suid-Afrika volgens kapasiteit.

Lys van grootste damme in Suid-Afrika
Dam Provinsie Gebou Kapasiteit
10³ m³
Oppervlakarea
10³ m²
Damwal hoogte
m
Gariep Vrystaat/Oos-Kaap 1971 5 342 932 352 162 88
Vanderkloof Vrystaat/Noord-Kaap 1977 3 187 073 133 402 108
Sterkfontein Vrystaat 1980 2 616 950 67 260 93
Vaal Gauteng/Vrystaat 1938 2 609 799 322 755 63
Pongolapoort KwaZulu-Natal 1973 2 267 068 132 728 89
Bloemhof Noordwes/Vrystaat 1970 1 218 078 230 665 33
Theewaterskloof Wes-Kaap 1978 480 406 50 822 38
Groter Brandvlei Wes-Kaap 1989 474 046 41 122 18
Heyshope Mpumalanga 1983 453 440 50 238 29
Loskop Mpumalanga 1939 374 307 24 277 54
Woodstock KwaZulu-Natal 1983 373 260 29 129 49
Grootdraai Mpumalanga 1981 356 023 38 823 42
De Hoop Limpopo 2014 347 600 16 900 81
Goedertrouw KwaZulu-Natal 1982 301 278 11 939 88
Albert Falls KwaZulu-Natal 1976 289 166 23 521 33
Spioenkop KwaZulu-Natal 1973 272 265 15 314 53
Kalkfontein Vrystaat 1938 258 274 37 697 36
Mthathadam Oos-Kaap 1977 253 674 25 417 38
Inanda KwaZulu-Natal 1989 251 641 14 633 65
Driekoppies Mpumalanga 1998 251 000 18 700 50
Erfenis Vrystaat 1960 207 500 32 821 46
Rhenosterkop Limpopo 1984 205 800 62 400 36
Molatedi Noordwes 1986 200 951 35 670 23
Hartbeespoort Noordwes 1925 195 050 20 652 59
Ntshingwayo KwaZulu-Natal 1961 194 586 34 412 25
Darlington Oos-Kaap 1922 187 691 34 527 48
Phiphidi Limpopo 1971 187 355 16
Zaaihoek Mpumalanga 1988 184 872 12 446 46
Allemanskraal Vrystaat 1960 179 310 26 481 38
Midmar KwaZulu-Natal 1965 175 056 15 643 32
Kwaggaskloof Wes-Kaap 1975 175 044 16 876 18
Middel-Letaba Limpopo 1984 173 128 18 787 34
Voëlvlei Wes-Kaap 1971 168 153 15 730 10
Nandoni Limpopo 2004 164 000 15 700 47
Kwena Mpumalanga 1987 158 932 12 504 52
Lubisi Oos-Kaap 1968 157 900 11 290 52
Tzaneen Limpopo 1977 157 291 11 636 50
Ncora Oos-Kaap 1975 150 092 13 920 44
Mokolo Limpopo 1980 145 919 8 288 57
Vanwyksvlei Noord-Kaap 1884 143 081 49 934 15
Knellpoort Vrystaat 1988 136 150 9 854 50
Qedusizi KwaZulu-Natal 1998 133 295 19 594 32
Kouga Oos-Kaap 1969 128 490 5 545 81
Bergrivier Wes-Kaap 2007 126 400 5 260 60
Inyaka Mpumalanga 2002 125 027 8 111 53
Clanwilliam Wes-Kaap 1935 123 689 11 236 43
Xonxa Oos-Kaap 1974 121 099 12 881 49
Bivane KwaZulu-Natal 2000 115 000 72
Impofu Oos-Kaap 1982 106 885 6 350 75
Witbank Mpumalanga 1971 104 018 12 112 44
Roodekopjes Noordwes 1986 103 000 15 700 25

Bronne[wysig | wysig bron]